Proměna habsburské monarchie za vlády Marie Terezie

Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Důležitým impulsem k zavádění reforem byly války o dědictví rakouské (1740-1748). Ty znamenaly narušení velmocenského postavení habsburské monarchie v Evropě (výsledkem válek bylo uznání nástupnictví Marie Terezie za cenu ztráty většiny Slezska ve prospěch Pruska). Marie Terezie si uvědomovala, že k upevnění postavení habsburské říše bude třeba zemi modernizovat. Přinucena neutěšeným hospodářským stavem habsburských zemí, a zároveň pod vlivem nových myšlenkových proudů (osvícenství), začala Marie Terezie ve druhé polovině čtyřicátých let 18. století s postupným zaváděním reforem.

Musíme si však uvědomit, že Marie Terezie přistupovala k reformním opatřením zcela pragmaticky. Přestože využila některé myšlenky osvícenství, zaměřovala se hlavně na jeho praktickou použitelnost. Koncepce tohoto proudu jako takového jí zůstala cizí. Marii Terezii nešlo o osvobození lidí od církevního a feudálního útlaku, ale zaváděné reformy měly přinést největší možný prospěch státu a dynastii. Cílem bylo zajistit habsburskou vládu a modernizovat monarchii tak, aby nezanikla v konkurenci mezi ostatními mocnostmi.

Marie Terezie chápala monarchickou vládu konzervativním způsobem. Věřila, že vláda jí byla svěřena božskou prozřetelností a z tohoto pohledu své skutky nemusí ospravedlňovat lidu, ale pouze Bohu. Důvodem jejích reforem tedy nebyla víra v pokrok a toleranci, spravedlivé vládnutí vyžadované osvícenstvím, ale snaha plnit svůj úkol, který jí byl svěřen jako vladaři božskou mocí, podle svého nejlepšího vědomí a víry.

Přestože uznávala potřebu inovací, v mnoha případech byla Marie Terezie „reformátorkou proti své vůli“. Zvláštní roli zde sehráli její poradci, kteří byli mnohem více ovlivňováni myšlenkami osvícenství než sama Marie Terezie. Osobnosti jako Gerard Van Swieten (7.5.1700 – 18.6.1772), Joseph von Sonnenfels (1732 – 25.4.1817), Jan Kryštof z Bartensteina (23.10.1689 – 6.8.1767), Václav Antonín z Kounic (2.2.1711 – 27.6.1794) a další, včetně jejího syna Josefa II. (13.3.1741 – 20.2.1790), byli často skutečnými původci některých důležitých reforem, které se v historii zapsaly pod jménem Marie Terezie.

Výstava je přístupná ONLINE, po otevření knihovny si ji budete moci prohlédnout v originální velikosti.