Jak čelit akademickému zločinu?

Jak čelit akademickému zločinu?

Jak čelit akademickému zločinu?

Na tuto otázku se snaží odpovědět v sérii článků na téma plagiát a vědecká integrita kulturně historická revue Dějiny a současnost (č. 8/2019). Tomáš Foltýnek se ve své stati zabývá hledáním příčin plagiátorství (je to možnost jednoduchého kopírování textů nebo velké časové přetížení studentů?) a zkoumáním důsledků plagiátorství: dochází k relativizaci vědeckých výstupů, zhoršení kvality vzdělávacího procesu, a tím i ke ztrátě důvěry ve vysokoškolské vzdělání. Autor připomíná, že prevence plagiátorství se ve východní Evropě obvykle zaměřuje na kombinaci omezení příležitostí pomocí softwarových nástrojů a tvrdých trestů. To však nestačí, je důležité také snížit vnější tlak na studenty a zkvalitnit výuku akademického psaní a práce se zdroji. Klíčová je také role průběžné konstruktivní zpětné vazby, která studentům dává příležitost ke zlepšení.

Se zkušenostmi nizozemských univerzit s plagiátorstvím nás ve svém článku seznamuje Irena Kozmanová. Zmiňuje i nejznámější případy vědeckých podvodů, např. profesora Diederika Stapela, který falšoval výzkumy v oboru sociální psychologie. Autorka ukazuje, jak snaha poučit se z těchto případů přinesla celou řadu institucionálních vylepšení akademického systému. Jak se s plagiátorstvím vyrovnávají belgické univerzity, zejména Univerzita Gent, popisuje Stefanie Van den Burght. Obě autorky zdůrazňují, že důležitá je prevence a komplexní přístup k této problematice. Nestačí pouze kontrolovat práce studentů na závěr studia, ale studenti musí být od začátku vedeni k tomu, aby si osvojili správné výzkumné a badatelské postupy.

Téma plagiátorství uzavírá rozhovor s Ceesem Poortmanem o systému Turnitin, který nabízí univerzitám formou licence přístup do systému, v němž mohou testovat své práce na shodu s ostatními texty v databázi. C. Poortman upozorňuje, že Turnitin není nástroj pouze k represi (kontrole duplicity), ale umožňuje také poskytovat zpětnou vazbu, což může zpětně ovlivňovat kvalitu výuky. A jedna informace na závěr: od 1. října 2019 Univerzita Karlova zavedla povinné testování závěrečných prací systémem Turnitin.

Je třeba ocenit, že si redaktorky časopisu Dějiny a současnost vybraly téma, které je aktuální i v českém akademickém prostředí. Jelikož je zde plagiátorství nahlíženo z různých úhlů a přináší i zkušenosti ze zahraničí, určitě vám doporučujeme toto číslo časopisu k přečtení.

 

Dějiny a současnost. Praha: Občanské sdružení pro podporu historické literatury a časopisu Dějiny a současnost, ročník XLI, 2019, č. 8. ISSN 0418-5129. Online verze: http://dejinyasoucasnost.cz/.