Září 2015

Na každý měsíc roku 2015 Knihovna PF UK připravila různé akce, jejichž součástí byla i nová soutěžní otázka. Na všechny otázky bylo možné odpovídat v průběhu celého roku. Návštěvníci webu, kteří zodpověděli nejvíce soutěžních otázek (správně ty vědomostní), mohli získat zajímavé ceny. Informace o akcích na jednotlivé měsíce Roku bratří Čapků v Knihovně PF UK a soutěžní otázky bylo možné nalézt na webu knihovny.

Logo Roku bratří Čapků v Knihovně PF UK

ZÁŘÍ 2015

Karel Čapek byl nejen vynikající spisovatel a novinář, dramatik a znalec českého jazyka, ale také vášnivý sběratel a člověk s mnoha zájmy, které se odrážely i v jeho literární tvorbě. Hlavním tématem měsíce září jsme proto zvolili ZÁLIBY A KONÍČKY KARLA ČAPKA. Postupně jsme si představili nejdůležitější Čapkovy koníčky (včetně jejich odezvy v jeho literárním díle).

Víte, že?
  • tomuto tématu je věnován i jeden z panelů výstavy Život a doba spisovatele Karla Čapka. Výstavu nám zapůjčil Památník Karla Čapka na Strži a mohli jste si ji prohlédnout ve studovnách. Ve studovně v suterénu byly vystaveny ukázky z fotografického díla Karla Čapka.
  • na úvodní obrazovce webu Knihovny PF UK jste si mohli přečíst ukázku z knihy Můj švagr Karel Čapek, ve které Karel Scheinpflug s lehkým nadhledem vzpomíná na záliby a koníčky Karla Čapka.
  • také sám Karel Čapek napsal vtipný fejeton nazvaný Koníček.
Víte, že?
  • poměrně známým koníčkem Karla Čapka bylo FOTOGRAFOVÁNÍ. Ačkoliv se této zálibě věnoval krátkou dobu (pouze dva roky), zanechal nám zajímavé fotografické dílo. Čapek fotografoval většinou obyčejné věci, které ho obklopovaly, např. rostliny, různé kuchyňské náčiní, zahradu, květiny atd., ale fotil také své přátele a hosty. Zajímavé jsou i jeho fotografie z cest, např. na Slovensko. Malý výběr z fotografií Karla Čapka najdete ve studovně v suterénu. Nejznámějším Čapkovým fotografickým dílem je knížka Dášeňka čili Život štěněte (1933) a v naší ukázce vás Karel Čapek poučí o tom, Jak se fotografuje štěně.
Karel Čapek (milovník psů a fotograf): Dášeňka - vyplazuje jazyk na celý svět
Dášeňka - vyplazuje jazyk na celý svět
  • dalším Čapkovým koníčkem bylo SBÍRÁNÍ GRAMOFONOVÝCH DESEK s lidovou, národní, umělou i vážnou hudbou z celého světa. Svědectvím tohoto jeho zájmu je vedle rozsáhlé sbírky gramofonových desek (shromáždil ji převážně v letech 1928-1933) také několik fejetonů a cyklus čtyř rozhlasových pořadů Cesta kolem světa na gramofonových deskách z roku 1933. Ze stejné doby je i kratičký článek Karla Čapka Gramofon otvírá celý svět. V roce 1981 prodali dědicové Karla Čapka jeho sbírku Náprstkově muzeu v Praze (obsahovala 462 gramofonových desek s více než 50 hodinami nahrané hudby). Zásluhou České kulturní komise při UNESCO a za finanční podpory ČSOB byly všechny nahrávky zvukově vyčištěny a převedeny jak na magnetofonové pásky, tak i na CD. Nejzajímavější nahrávky byly rozděleny do skupin podle oblasti jejich vzniku a na 6 CD-R byly v letech 1999–2001 zpřístupněny veřejnosti.
 Obal z CD-R s výběrem evropské hudby ze sbírky Karla Čapka
Evropská hudba v původních nahrávkách ze sbírek Karla Čapka
  • nelze říci, že by DIVADLO bylo pro Karla Čapka pouze koníčkem. Sám byl význačným dramatikem (napsal divadelní hry Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka, s bratrem Josefem Lásky hra osudná, Ze života hmyzu, Adam Stvořitel) a jeho hry se hrají po celém světě dodnes. Ale zřejmě snaha poznat divadlo z „druhé strany“ ho vedla k tomu, že v letech 1921-1923 působil jako dramaturg v Městském divadle Královských Vinohrad. Své zkušenosti autora i dramaturga později shrnul v sérii článků pro Lidové noviny. Knižně vyšel tento soubor fejetonů pod názvem Jak vzniká divadelní hra a průvodce po zákulisí (1925) a vy si můžete přečíst, co se v divadle děje při generální zkoušce.
Scénický návrh J. Čapka pro inscenaci hry K. Čapka Loupežník (Národní divadlo v Praze, 1925)
Scénický návrh J. Čapka pro inscenaci hry K. Čapka Loupežník (Národní divadlo v Praze, 1925)
  • FILM chápal Karel Čapek jako nové umění, které dosahuje uměleckého účinku svými vlastními, specifickými prostředky, odlišnými jak od literatury, tak od divadla a ostatních uměleckých disciplín. Čapek sledoval pozorně vývoj světového i českého filmu, dokladem je např. jeho článek Nový Chaplin. Také se na realizaci některých filmů podílel, napsal např. libreto k filmu Zlatý klíček (1922, režie Jaroslav Kvapil), v roce 1938 pracoval s Otakarem Vávrou na scénáři filmu Tonka Šibenice (podle E.E. Kische). V pozdějších letech se Čapkova vlastní díla stávala (a stále se stávají) předlohou pro filmy. Ještě za života Karla Čapka byly natočeny tři filmy podle jeho děl: Loupežník (1931, režie Josef Kodíček), Bílá nemoc (1937, režie a hlavní role Hugo Haas), Hordubal (1937, název Hordubalové, režie Martin Frič). Do roku 1948 vznikly ještě filmy Čapkovy povídky (1947, režie Martin Frič, zpracovány povídky Propuštěný, Případ s dítětem, Balada o Juraji Čupovi, Ukradený spis, Poslední soud) a Krakatit (1948, režie Otakar Vávra). Přehled filmů podle děl Karla Čapka najdete např. na serveru Česko-slovenské filmové databáze.
Režisér Julius Gellner, Karel Čapek a Otto Pick při natáčení Čapkovy hry RUR (Praha, 1935)
Režisér Julius Gellner, Karel Čapek a Otto Pick při natáčení hry RUR (Praha, 1935)
  • ve svém domě v Úzké ulici v Praze (dnes Bratří Čapků) se Karel Čapek také věnoval PĚSTOVÁNÍ KAKTUSŮ. Své zkušenosti s kaktusy a kaktusáři promítl nejen do řady fejetonů (např. Člověk a kaktus, Kaktusářská latina), ale i do několika recenzí výstav a publikací. Vy si můžete přečíst předmluvu Karla Čapka ke knize Oskara Smrže Kniha o kaktusech a jiných sukulentech, ve které Karel Čapek popsal, jaké vlastnosti má pravý kaktusář. V roce 1929 napsal Čapek povídku Ukradený kaktus, která vyšla 1. ledna 1929 v Lidových novinách, a poté byla zařazena do Povídek z druhé kapsy (1929); v roce 1990 byla tato povídka zfilmována režisérem Pavlem Hášou. Na následující fotografii vidíte, že Karel Čapek kaktusy nejen pěstoval a psal o nich, ale také je fotografoval.
Karel Čapek (pěstitel kaktusů a fotograf): Zátiší s kaktusy
Karel Čapek: Kaktusy
  • zajímavým předmětem zájmu Karla Čapka se na čas staly PERSKÉ KOBERCE. A jak bylo pro Karla Čapka typické, jeho zájem o koberce netrval příliš dlouho, ale zato byl velmi intenzivní. Studoval historii perských koberců, jejich vzory, barvy i techniku vazby tak důkladně, že se se svými znalostmi vyrovnal řadě odborníků. O této problematice napsal několik fejetonů, např. fejeton Orient. Ovšem nejznámější z jeho děl na toto téma je povídka Čintamani a ptáci (1929), kterou Čapek sice potěšil své čtenáře, ale zamotal hlavu sběratelům perských koberců. Koberec čintámani skutečně existuje (byl utkán v Turecku v polovině 16. století, krátce nato se dostal do majetku Schwarzenbergů a dnes je vystaven na zámku Hluboká nad Vltavou), ale Čapek spojuje ve své povídce ve vzoru koberce symboliku buddhistickou (čintámani) s perskou (pták). Tyto dva motivy se běžně v jednom koberci neobjevují, a tak vzniká otázka, zda byl Čapkovi předlohou skutečný koberec, nebo jde pouze o fikci. Povídka Čintamani a ptáci byla také zfilmována (1964, název Čintamani a podvodník, režie Jiří Krejčík, zpracovány povídky Čintamani a ptáci a Příběh sňatkového podvodníka) a v obou povídkách hrála i Olga Scheinpflugová.
Perský koberec Čintámani
Perský koberec Čintamani
  • ZAHRADNIČENÍ byl koníček, který sdílel Karel Čapek s bratrem Josefem. Příležitost k uplatnění tohoto koníčku dostali zejména poté, když se v roce 1925 nastěhovali do svého nového domu na Vinohradech. A jak společně upravovali zahrádku, tak společně vytvořili i půvabnou knížku Zahradníkův rok (1929), kterou Karel napsal a Josef doplnil obrázky. Zájemci si mohou přečíst kapitolku z této knížky nazvanou Jak vzniká zahradník. Samozřejmě oba napsali i řadu dalších fejetonů, ve kterých se nezapomněli podělit o své zahradnické zkušenosti.
Karel a Josef Čapkové - zahradníci
Karel a Josef Čapkové - zahradníci
  • PSI A KOČKY byli neodmyslitelnou součástí života obou bratří Čapků a jak připomíná i Karel Scheinpflug ve své knize Můj švagr Karel Čapek, nešlo v tomto případě pouze o jejich koníček, ale o celoživotní lásku ke zvířatům. Tomuto tématu jsme se více věnovali už v měsíci březnu, a tak si jen připomeneme literární i pozorovací talent Karla Čapka fejetonem Pes a kočka.
 
Karel Čapek - milovník psů a koček a fotograf
SOUTĚŽNÍ OTÁZKA NA ZÁŘÍ

Kolikrát byl Karel Čapek nominován na Nobelovu cenu za literaturu? Soutěž již byla uzavřena, soutěžící si mohli vybírat z těchto odpovědí: dvakrát, čtyřikrát, sedmkrát - správná odpověď, devětkrát.

DÍLO JOSEFA ČAPKA - ilustrátor dětských knih

Čapek, Josef. Povídání o pejskovi a kočičce : jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech. 17. vyd., v Albatrosu 11. Praha : Albatros, 1987. 112 s.    
Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce
Čapek, Josef. Povídejme si, děti. Praha : Albatros, 1986. 73 s.    
 Josef Čapek: Povídejme si, děti  Josef Čapek: Povídejme si, děti Josef Čapek: Povídejme si, děti 
Grahame, Kenneth. Žabákova dobrodružství. 3. vyd. v Albatrosu. Il. Josef Čapek. Praha : Albatros, 1981. 226 s.    
Kenneth Grahame: Žabákova dobrodružství Kenneth Grahame: Žabákova dobrodružství Kenneth Grahame: Žabákova dobrodružství

Uložit jako PDF


Anketa

Anketa:

Jak jste spokojeni s prostředím čtenářského konta v katalogu?
Nic lepšího neznám6 hlasujících
Kdo v něm hledá, najde12 hlasujících
Vůbec se v něm nevyznám4 hlasujících
Co je to čtenářské konto?9 hlasujících
Celkem hlasujících: 31
Kontaktní informace

Po-Pá   9.00 - 20.00 hod.
Sobota 9.00 - 16.00 hod.

Zasílat novinky emailem
   
cz en
Univerzita Karlova
© 2012-2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 7, 116 40 Praha 1 tel. +420 221 005 111
http://www.gutenberg.org/ http://www.europeana.eu/ http://www.ebookeater.cz/ http://www.oapen.org/ http://openlibrary.org/