Ukázky z korespondence Olze a Jarmile

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Karel Čapek Olze Scheinpflugové

[18. října 1920 večer]

Olo, má drahá, když jsem Vás dnes nemohl vidět (a přece, přece to bylo skoro slíbeno!), musím Vám aspoň pár slov napsat, - jednoduše proto, že žárlím. Proč jste mi nedala zprávu? Olo, nepřijel někdo? Ne, nezlob se; ale každá zmařená naděje ve mně vždycky rozvíjí klubko těch nejtrýznivějších myšlenek; jsem protiva a nešťastník. Olo, pro můj klid: musím Vás zítra (pro Vás tedy dnes, v úterý) vidět; jak smluveno, čekám ve čtyři hodiny na Smíchově u hodin, půjdeme k švadleně a tak dále, a po Cyprienně na Vás počkám, dovolíte-li mi to.

Ach, Olo, kdy budu tak šťasten, abych už ani na okamžik nepochyboval o svém štěstí! Včerejší večer byl z nejkrásnějších, které jsem kdy zažil; a dnes večer jsem jednoduše zoufalý, chtěl bych nebýt, hryžu si prsty v nesmyslné muce, že nevím, kde teď jsi, s kým jsi, s kým mluvíš. Ne že bych pochyboval o Tobě, bůh uchovej, ale o sobě, o svém životě, o svém štěstí. Olo, musíte mi slíbit, že nikdy nedovolíte B., aby s Vámi mluvil o samotě; víte proč, a chápete-li jeho, musíte také chápat mne. Mé děvčátko, trápím se hrozně, a nepřestanu se mučit, pokud Vás neuvidím. Bojím se noci, která je přede mnou. Olo, tedy ve čtyři hodiny! A nehněvej se, že bručím. Je mi nesmírně, nesmírně smutno. Bože, vždyť je to jako msta osudu; dnes týden jsem nechtě udělal bolest Vám, dnes týden jste pro mne plakala; a dnes já se koušu do rtů v nesmyslné žárlivosti, že ... Snad jsme blázni, - nebo je opravdu nutno pořád a pořád platit bolestí za každou šťastnou chvíli. Přijď, Olo, a nedovol mi už, abych se mučil! - A vlastně není to žárlivost, je to jen strašná úzkost: myšlenka, že bych Tě najednou ztratil. Ne ne! Olo!

[7. listopad 1920]

Hade, hade! Pozvat mne v neděli na sedmou a pláchnout už ve čtvrt! - Dnes jdu na "Zkrocení zlé ženy" - snad se tam něčemu naučím; hrajte krásně, Bianco. A po divadle na Vás počkám (před vraty, drobátko stranou k Smíchovu), leda byste mi to chtěla zakázat; má nynější adresa je Švanďák, přízemí vpravo, 9. řada, č. 1. Vrhněte tam pohled; já na Vás také vrhnu pohled. Ale pro Krista, nepláchněte mi! Musím s Vámi mluvit ještě před zítřkem. Hrrrozné věci se staly. Bližší ústně! Mám ještě nějaká ústa? A nějaké rty?

Beso Sus piernas.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Josef Čapek Jarmile Pospíšilové

[Paříž 15.11.1910]

Jste hodná, velice hodná, že jste na mne vzpomněla tak velice milým a laskavým dopisem, který mi způsobil velikou radost, mnohonásobně větší, než jsou všechny ony, jež mi je schopna poskytnout sama Paříž. Zarmucuje mne jedině Vaše melancholie a Váš neklid, který Vás stále ještě neopouští - Vy víte, že byl ještě za mého pobytu v Praze opětovnou příčinou mých obav a protestů -, tedy chci říci, že bych si přál, abych Vás mohl ve svých každodenních vzpomínkách vyvolati šťastnější a volnější a plnou snadného a veselého života, jaký přísluší ženám. Není to pro mou radost, vyslovuju-li tato tichá přání; vždyt’ víte, že to byly právě všechny ony Vaše vlastnosti vyznačující Vás tak vážnou a uzavřenou, jež mne tak silně zaujaly a jež mně byly vždy drahé, třebaže jsem se vždy proti nim stavěl skoro s nepřátelstvím. Tím více dnes, kdy jsem sám nejvíce svírán neklidem a přílišným osamocením. A Vás dovedou už třeba jen Poznámky Br. Č. k Janošíkovi uvésti z rovnováhy? Těšilo by mne věděti proč - a ostatně nejste-liž Vy sama (Vy ani nevíte), nejste-li také Vy glosována, a to velice často a ze silnějších zájmů a z nutnější potřeby od staršího společníka této vykřičené firmy? Přál bych si velice upřímně, kdybych mohl, můj bože, právě třeba dnes chodit s Vámi chvíli po nábřeží. Jaká náplň života, a to více než pro takový jedinký den, kdyžtě je mi těch několik hodin stálým zdrojem vzpomínek ještě teď’ - a ještě pro později a snad provždy! Aj, také já se živím krví minula? Tož hleďte, že už nejsem tím, kým jsem býval, kapitánem znalým světa a mluvkou zasněných úmyslů, hleďte, že jsem tišší a mírnější a něžnější - tedy to je Paříž a osamocení a trochu zármutku.

Jak vidím Paříž, co mne zajímá a jak žiju? Chodím po muzeích a výstavách a často raději ještě po přístavech parníků, po tržištích a skladištích, dívám se na davy a na krásně nalíčené ženy a třeba na veliké skleněné střechy tiskáren a továren u vytržení nad tím, že se domnívám zde nalézati novou architekturu, bloudím, toulám se, mám své šťastné chvíle, kdy se vžívám a jsem schopný vnímat a prociťovat celý ten příval fakt a jevů, a také chvíle, kdy bych si přál nalézti už konečně tolik klidu a jistoty, abych mohl malovat a psát. To je tedy vše; Paříž je velice velká a stále zaměstnaná a já jsem ztracený rôdeur toulající se a hledající věci a sebe, který se těší, když něco pochopí a když ho něco pohne nebo zaujme. V Praze měl můj život své ustálené a příjemné formy; má práce, moji přátelé, byl jsem zdomácnělý, zasvěcený a účasten všeho, co se děje, a potom především teplá sdílnost, přátelství a shoda mezi mnou a Čapkem mladším, jenž nyní tráví naprosto zarmoucené a neplodné dny pro půl roku v Berlíně - tedy to vše, nač jsem uvyknul a co jsem měl rád, je ztraceno a zde nenacházím prozatím dosti podmínek a schopností, abych se cítil dobře a poklidně. Všichni, kdož mi zde nabízí svou přívětivost (následek jisté literární povésti), jsou pro mne jaksi vom anderen Ufer a vedle toho mi moje roční renta 2400 franků dovoluje jen jisté balancování na napnutém laně; není mi líto toho příjemného a snadného života v Praze, vždyť to je něco, před čím jsem utíkal, obraceje se do ciziny, ale mrzí mne má prozatímní neschopnost nalézti souvislost a sílu pro tento nový život. Ovšem to je jen bolest přechodná, která se později, až budu více aklimatizován a až budu úplně schopný práce, naprosto uloží. Ale co Vy? Je mi líto, že Vás tak dlouho neuvidím a že nemohu nijak přispět k umírnění Vašeho neklidu. Kdybych Vás mohl o něco žádat, pak by to bylo o to, abyste psala více o sobě - kde mohu Vás teď hledat živou a nejbližší než ve Vašich dopisech? A stejně laskavá.

 

Uložit jako PDF


Anketa

Anketa:

Jak trávíte na podzim volný čas?
Sportem nebo procházkami13 hlasujících
Návštěvou kulturních pořadů4 hlasujících
Návštěvou restaurací, barů, klubů11 hlasujících
Brouzdáním po internetu11 hlasujících
Studiem8 hlasujících
Spánkem24 hlasujících
Četbou8 hlasujících
Celkem hlasujících: 79
Kontaktní informace

Po-Pá   9.00 - 20.00 hod.
Sobota 9.00 - 16.00 hod.

Zasílat novinky emailem
   
cz en
Univerzita Karlova
© 2012-2016 Právnická fakulta
Univerzita Karlova, Právnická fakulta, nám. Curieových 7, 116 40 Praha 1 tel. +420 221 005 111
http://www.gutenberg.org/ http://www.europeana.eu/ http://www.ebookeater.cz/ http://www.oapen.org/ http://openlibrary.org/